Nad úroky visí otazníky. Jak je banky počítají?

V současné době není nic výjimečného to, když si lidé půjčují. Zejména v současné době koronavirové krize je to něco naprosto běžného. Lidé zkrátka zjistili, že nemají takzvaný hotovostní polštář, tudíž nemají, na co sáhnout, pokud ztratí práci nebo jim z jiného důvodu budou zastaveny příjmy. A jelikož roste počet zájemců o úvěry, roste také počet lidí, kteří se ptají, jak banky vlastně počítají úroky? 

Úroky jsou totiž něco, co se s půjčkami nerozdělitelně pojí. Zatímco v některých bankách jsou úroky podezřele nízké, jinde jsou nulové, v další bankovní společnosti zase příliš vysoké. Navíc se jiná výše úroků pojí s jinými úvěry. Zatímco úroky z půjček bez doložení příjmů volají do nebes, úroky z hypoték jsou především letos poměrně nízké. Jak si tedy banky stanovují to, jak vysoké úroky si budou účtovat? 

Úrok je brán jako odměna za poskytnutí finančních prostředků 

Úrok banky berou jako jakousi odměnu za to, že vám poskytly finanční prostředky ve chvíli, kdy jste peníze potřebovali a neměli je. Výše úroků je vyjadřována zpravidla úrokovou mírou (neboli také úrokovou sazbou). Ta je zpravidla vyjádřena v procentech.  

Nejčastěji se setkáte s úrokovou sazbou roční, která je také označována p.a. Taktéž existuje úroková sazba měsíční, a ta je zase označována p. m. Ještě se používá (ovšem jenom zřídkakdy) čtvrtletní úroková sazba, ta nese označení p. q. 

Za každou úrokovou sazbou se skrývá výpočet 

Za každým úrokem se skrývá výpočet, který však není příliš složitý. Je ale pravdou, že každá banka provádí svůj výpočet trochu jinak. Zpravidla se však úroky vztahují na 30 dnů v každém měsíci roku, tudíž pokud má měsíc o den navíc, ten je prakticky zadarmo a neúročí se. Prakticky všechny výpočty počítají s tím, že má měsíc pouze 30 dnů, ne 31 nebo 28.